Kytice — audiokniha

Kytice — studijní průvodceKarel Jaromír Erben (1853)

Tento rozbor dostanete jako epub bonus ke koupi audioknihy Kytice nebo maturitního balíčku.

Základní údaje

AutorKarel Jaromír Erben (1811–1870)NázevKytice z pověstí národníchRok vydání1853 (1. vyd.), 1861 (2. vyd. + Lilie)Literární druhLyricko-epickýŽánrSbírka baladLiterární směrČeský romantismus (objektivní, folkloristický)ObdobíČeská literatura 19. stol., 3. fáze národního obrozeníAudiokniha1 hodina 51 minut

O autorovi

Karel Jaromír Erben se narodil 7. listopadu 1811 v Miletíně v rodině ševce. Přes skromný původ vystudoval gymnázium v Hradci Králové a poté práva a filozofii na pražské univerzitě. Během studií se seznámil s Františkem Palackým a Karlem Hynkem Máchou.

Celý život se věnoval sběratelství české lidové slovesnosti. Pracoval jako archivář města Prahy a sekretář Národního muzea. Na Kytici pracoval přes 20 let. Nejstarší balada (Polednice) vznikla v roce 1834, nejmladší básně v letech 1851–1852.

Kytice je jeho jediné původní básnické dílo a zároveň jedno z nejvýznamnějších děl české literatury. Zemřel 21. listopadu 1870 v Praze.

Další díla: České pohádky (Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda), Prostonárodní české písně a říkadla.

Kompozice — zrcadlový princip

Kytice není náhodný shluk básní. Má promyšlenou zrcadlovou kompozici: první a poslední balada se tematicky odpovídají, druhá a předposlední rovněž, a tak dále. Uprostřed stojí Holoubek.

1.KyticeVěštkyně13.
2.PokladDceřina kletba12.
3.Svatební košileVrba11.
4.PoledniceVodník10.
5.Zlatý kolovratZáhořovo lože9.
6.Štědrý denLilie8.
7. Holoubek — střed sbírky (svědomí a vina)
K maturitě: Zrcadlová kompozice je to první, čím Kytice ohromí u zkoušky. Ukazuje, že Erben nepsal balady náhodně, ale promyšleně budoval celek. Tato struktura je unikátní v české literatuře 19. století.

Všech 13 balad

1

Kytice

Matka zemře a vtělí se do mateřídoušky na svém hrobě. Sirotci ji poznají podle vůně. Alegorická báseň: matka = vlast, děti = národ.

2

Poklad

Na Velký pátek se otevírá hora plná zlata. Matka zapomene v hoře své dítě. Po roce pokání dostane dítě zpět, ale zlato ztratí.

3

Svatební košile

Dívka přivolá modlitbou mrtvého milého. Vede ji na hřbitov. Zachrání ji modlitba a ranní kohout. Nejdelší balada sbírky.

4

Polednice

Matka přivolá Polednici na zlobivé dítě. V hrůze ho tiskne k sobě a udusí. Nejznámější balada. Slovo má moc, neuváženost zabíjí.

5

Zlatý kolovrat

Pohádkový příběh. Macecha zabije Doru a dosadí vlastní dceru. Kouzelný kolovrat prozradí pravdu, Dora je oživena.

6

Štědrý den

Hana a Marie se dívají do jezera, aby viděly budoucnost. Hana vidí svatbu, Marie pohřeb. Obě vize se splní.

7

Holoubek

Žena otrávila manžela a znovu se vdala. Holoubek na hrobě vrkáním připomíná vinu, až se žena utopí. Střed sbírky.

8

Lilie

Dívka se po smrti promění v lilii. Muž si ji vezme domů. Zlá tchyně lilii zničí a dívka zemře podruhé. Přidána ve 2. vydání.

9

Záhořovo lože

Lupič Záhoř vraždí v lese. Poutník mu popíše peklo. Záhoř činí pokání tak dlouho, až z něj vyroste strom. Po staletích je vykoupen.

10

Vodník

Dcera neposlechne matku, vodník ji stáhne pod hladinu. Matka ji nepustí zpět. Vodník zabije dítě a hodí jeho hlavu na práh. Nejtragičtější balada.

11

Vrba

Muž zjistí, že duše jeho ženy se stěhuje do vrby. Vrbu porazí a žena zemře. Spojení člověka s přírodou.

12

Dceřina kletba

Dialog matky a dcery. Dcera zabila novorozené dítě. Viní matku, že jí nehlídala. Řetězec viny.

13

Věštkyně

Vlastenecká báseň. Věštkyně promlouvá o budoucnosti českého národa. Zrcadlový pár ke Kytici.

Hlavní témata a motivy

Vina a trest

Nejsilnější motiv celé sbírky. U Erbena platí: každý čin má důsledky, každá vina je potrestána. Matka zavolá Polednici a dítě zemře. Matka upřednostní zlato a přijde o dítě. Dcera neposlechne matku a vodník zabije vnouče. Trest je u Erbena nevyhnutelný a často nepřiměřeně krutý z dnešního pohledu.

Vztah matky a dítěte

Ústřední vztah celé sbírky. Matka je strážkyní řádu a její selhání vede k největším tragédiím. V Pokladu zapomene dítě v hoře. V Polednici ho udusí vlastníma rukama. Ve Vodníku je rozpolcená mezi svou matkou a svým dítětem.

Nadpřirozeno jako nástroj osudu

Polednice, vodník, umrlec ve Svatebních košilích, holoubek nejsou jen strašidla. Jsou nástrojem morálního řádu. Přicházejí, když člověk poruší pravidla. Nadpřirozeno u Erbena není chaos, je to spravedlnost.

Osudovost

Hrdinové Kytice se nemohou vzepřít osudu. Na rozdíl od Máchova subjektivního romantismu (kde hrdina vzdoruje) je Erbenův romantismus objektivní. Marie ve Štědrém dni vidí svůj pohřeb a nemůže tomu zabránit.

Jazyk a styl

  • Baladická zkratka — Erben nepoužívá zbytečná slova. Děj je zhuštěn do klíčových momentů. V Polednici proběhne celý příběh během několika minut reálného času.
  • Zvukomalba — „Bouch, bác!" (hračky v Polednici), „Okolo lesa pole lán, hoj jede, jede z lesa pán" (rytmus klusu ve Zlatém kolovratu). Básně znějí, jako by byly určené k přednesu nahlas.
  • Opakování — anafora, epizeuxis pro zdůraznění a rytmus. „Běda, běda dítěti!" „Již jedenáctá odbila, a lampa ještě svítila, a lampa ještě hořela."
  • Přímá řeč a dialog — Polednice je téměř celá v přímé řeči. Dceřina kletba je čistý dialog.
  • Archaický jazyk — „bodejž", „kdos", „proň", „tuť". Přechodníky („tisknouc", „vinouc") dodávají slavnostní ráz.
  • Barevná symbolika — bílá a zlatá (nevinnost) versus černá a červená (smrt, krev). Červené střevíčky, černý vodník, bílá košile.

Erben versus Mácha

Tohle srovnání je u maturity velmi časté. Oba jsou romantici, ale zcela odlišní.

Mácha (Máj, 1836)

Subjektivní romantismus. Hrdina je výjimečný jedinec, vzdoruje osudu. Zaměření na individuální pocity: lásku, samotu, pomíjivost. Jazyk je lyricko-meditativní.

Erben (Kytice, 1853)

Objektivní romantismus. Hrdinové jsou typičtí (matka, dívka). Nepřítel je osud a morální řád. Nadpřirozeno je nástrojem spravedlnosti. Jazyk je úsporný, dramatický, z lidové tradice.

K maturitě: Mácha a Erben představují dva proudy českého romantismu. Mácha je subjektivní, píše o pocitech. Erben je objektivní, píše o lidovém řádu. Mácha vzdoruje, Erben varuje.

Analýza klíčových úryvků

U ústní maturity dostanete úryvek a musíte ho rozebrat. Čtyři pasáže z různých balad s návodem, co si všimnout.

Polednice — klimax a katastrofa

„Již vztahuje po něm ruku — / matka tisknouc ramena: / ‚Pro Kristovu drahou muku!' / klesá smyslů zbavena. // Tu slyš: jedna — druhá — třetí — / poledne zvon udeří; / klika cvakla, dvéře letí — / táta vchází do dveří. // Ve mdlobách tu matka leží, / k ňadrům dítě přimknuté: / matku vzkřísil ještě stěží, / avšak dítě — zalknuté."
  • Přechodníky — „tisknouc" zpomaluje čtení a kontrastuje s rychlým dějem. Matka dítě tiskne tak silně, že ho udusí.
  • Ironie — matka zabíjí dítě vlastníma rukama, ne Polednice. Chtěla ho ochránit a přitom ho zalkla.
  • Pomlčka — „avšak dítě — zalknuté." Nejslavnější ticho v české poezii. Erben nechá čtenáře pochopit sám.
  • Zvukomalba — „klika cvakla, dvéře letí." Tři údery zvonu jako odpočítávání.

Vodník — tragický závěr

„Něco padlo. — Pode dveřmi / mok se jeví — krvavý; / a když stará otevřela, / kdo leknutí vypraví! // Dvě věci tu v krvi leží — / mráz po těle hrůzou běží: / dětská hlava bez tělíčka / a tělíčko bez hlavy."
  • „Něco padlo." — nejkratší věta celé balady. Dvě slova. Pomlčka. Erben neříká co padlo.
  • Zdrobněliny — „tělíčko" u tak hrůzného obrazu je nejděsivější moment celé Kytice. Erben používá zdrobnělinu jako zbraň.
  • Chiasmus — „hlava bez tělíčka / a tělíčko bez hlavy" — překřížená struktura zdůrazňuje nezvratnost.
  • Konflikt dvou lásek — matka chrání dceru, dcera chrání dítě. Obě jednají z lásky. Výsledek je katastrofa.

Kytice — úvodní báseň (celá)

„Zemřela matka a do hrobu dána, / siroty po ní zůstaly; / i přicházely každičkého rána / a matičku svou hledaly. // I poznaly kvítek ten drobnolistý, / poznaly mateří to douška: / ‚To je z té naší matičky dech čistý — / to je naší matičky dušička!'"
  • Tři roviny čtení — doslovná (matka a děti), alegorická (matka = vlast, mateřídouška = lidová tradice), metapoetická (sbírka je ta kytička).
  • Mateřídouška — název kvítku je sám metafora: „mateří-douška" = matčin dech. Roste na hřbitovech, je nenápadná, ale aromatická. Jako lidová tradice.
  • Zdrobněliny — „matičku", „kvítek", „dušička" — upřímně něžné, na rozdíl od Vodníka, kde kontrastují s hrůzou.

Svatební košile — přivolání mrtvého

„Již jedenáctá odbila, / a lampa ještě svítila, / a lampa ještě hořela, / co nad klekadlem visela. // Maria, panno přemocná, / ach budiž ty mi pomocna: / vrať mi milého z ciziny — / aneb život můj náhle zkrať."
  • Anafora — „a lampa ještě svítila / a lampa ještě hořela" — tikající hodiny. Lampa je symbol bezpečí a víry. Když zhasne, ochrana padá.
  • Rouhání jako spouštěč — dívka dává Marii ultimátum: vrať milého, nebo mě zabij. U Erbena je tato drzost vůči nadpřirozenu vždy potrestána.
  • Zvukomalba příchodu — „ťuk, ťuk, ťuk!" na okénko. Pak milý říká „nech modlení" — odmítá to jediné, co dívku chrání.

5 věcí, které říct u ústní maturity

1

Zrcadlová kompozice

Básně se tematicky zrcadlí (1.–13., 2.–12. atd.). Zmíníte to a okamžitě ukážete, že znáte dílo do hloubky.

2

Vina a trest

Ústřední motiv celé sbírky. U Erbena je trest nevyhnutelný. Za jedno slovo, za jeden špatný čin. Polednice = neuváženost, Poklad = chamtivost, Vodník = neuposlechnutí.

3

Erben vs. Mácha

Oba jsou romantici, ale zásadně odlišní. Mácha = subjektivní (pocity jedince), Erben = objektivní (morální řád, kolektivní tradice). Mácha vzdoruje, Erben varuje.

4

Jazyk

Baladická zkratka (nic zbytečného), zvukomalba, opakování pro gradaci, přechodníky pro archaický nádech. Básně jsou psané pro ucho, ne pro oko.

5

Matka jako ústřední postava

Matka je strážkyně řádu a její selhání vede ke katastrofě. Tento motiv prochází celou sbírkou od Kytice po Dceřinu kletbu.

Jak rozebrat jakýkoliv úryvek z Kytice

  1. Určete baladu a kde v ní se nacházíte (začátek / vyhrocení / závěr).
  2. Hledejte motiv viny a trestu. Kdo zhřešil? Jaký trest přišel? Je trest spravedlivý?
  3. Jazykové prostředky: zvukomalba, opakování (anafora, epizeuxis), pomlčky, přechodníky, přímá řeč, krátké verše.
  4. Najděte zrcadlový pár. Polednice → Vodník, Poklad → Dceřina kletba.
  5. Srovnejte s Máchou. Subjektivní vs. objektivní romantismus.

Filmové a divadelní zpracování

  • Film (2000) — režie F. A. Brabec. Sedm zfilmovaných balad. Vizuálně výrazné zpracování, oceněno Českým lvem za kameru, hudbu a zvuk.
  • Divadlo — Semafor — libreto Jiří Suchý, hudba Ferdinand Havlík. Šest balad, každá v jiném žánru.
  • Antonín Dvořák — zhudebnil 4 balady jako symfonické básně: Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek. Svatební košile zpracoval jako kantátu.

Zajímavosti

  • Erben na Kytici pracoval přes 20 let. Nejstarší báseň (Polednice) vznikla v roce 1834, poslední v letech 1851–52.
  • Kytice je Erbenovo jediné původní básnické dílo. Všechno ostatní byly sběry lidové slovesnosti, pohádky a odborné práce.
  • Erben nikdy nepoužíval slovo „balada" pro své básně. Nazýval je „pověsti".
  • Svatojánská noc měla být 8. báseň, ale Erben ji nikdy nedokončil.
  • Film z roku 2000 je dodnes součástí výuky na školách.
  • Na české 500korunové bankovce je Božena Němcová, ale Erben se dostal na poštovní známku (2011, k 200. výročí narození).

Poslechnout Kytici

1 hodina 51 minut poslechu. Epub a studijní průvodce v ceně.